Diplomová práce – 2013

The video cannot be shown at the moment. Please try again later.

The video cannot be shown at the moment. Please try again later.

Téma, které jsem zpracovával v minulých dvou letech magisterského studia, kdy jsem vyhledával staré polorozpadlé industriální prostory určené k demolici a využíval je ke svým malířským projektům, ve kterých jsem pracoval s médiem malby a videa, bylo spíše snahou využít jejich potenciálu genia loci, než se více zaměřit na institucionální kritiku provozu umění a reagovat tak na kritickou situaci v kultuře a v omezování provozu galerijních institucí (konkurzy na ředitele NG, Domu umění, rušení institucí nebo celkového podfinancování kulturního sektoru, atd.), které s vyhledáváním – využíváním negalerijních prostor pro umění souvisí. Brownfields, v kontextu své práce, vnímám spíše jako prostory které poskytují nulovou schopnost komunikace vzniklého díla, jeho nejistou budoucnost – fyzické trvání jak kresby, malby, tak i samotného objektu, prostoru.

Vymezování prostoru s pomocí gumové kuličky, vysavače nebo zacyklených kovových žebříků seskládaných do základního tvaru kvádru, prostoru, navazuje na předchozí práci v opuštěných stavebních komplexech. Skákací gumová kulička-hopík, jako dětská sentimentální vzpomínka formující, vymezující osobní prostor, tak stejně jako vysavač, jehož pohyb vymezuje prostor ve kterém se nachází a železné žebříky zacyklené do základního tvaru kostky, kvádru připomínající místnost a svým spojením nenabízejí konec. Možnost, která oba tyto přístupy spojuje, ať už je to moje diplomová práce, která nepracuje s využíváním média malby v opuštěných stavbách a snaží se najít pro mě nový přístup ve formě objektu nebo performance, je existencionální podtext a zájem o prostor. Ať už v kontextu maleb na zdi budov, tak i v případě odrážející se gumové kuličky od stěn místnosti. Každý nový den znamená jeden nebo více „spamů“ , determinujících nařízeních a možnost se jich zbavit vlastně neexistuje.

Fungování v systému, který v době svojí ekonomické recese omezuje finanční podporu, ať už jednotlivcům nebo odvětvím, která nepřinášejí okamžitý zisk mezi které se řadí také živá kultura přesouvající se do formy luxusu, se stává čím dál těžší. Jako metaforu prostoru, který není daný fyzickým omezením a může zjednodušeně ilustrovat strukturu všeobecného prostředí ve kterém se pohybujeme je kolektivní sport, který uvádím v předešlém textu. Nastavení vnitřních i vnějších pravidel, které kolektivní sport má a podmiňuje si jejich dodržování má determinující dopad stejně tak, jako jakákoliv jiná omezení. Vygenerovaná chyba nemusí nutně znamenat selhání jedince (Marian Morava zranil 22. 1. 2007 faulem Tomáše Zelenku a způsobil mu zlomeninu pátého a šestého krčního obratle). Videozáznam, kde pryžová kulička mrštěná o stěnu opisuje vnitřní prostor a trefuje vybavení bytu i mě. Vzdorovitá, pubertální snaha rozbít, opominout to co opominout nejde. Vyhnout se tak jak vlastním osobním predispozicím, tak i možnosti beztrestně neplnit stanovený úzus kontroly.

Objekt složený z železných lešenářský žebříků do tvaru krychle, používané developerskými společnostmi, které na místo starších, posléze zbouraných budov generují své další nové projekty. Dochází tak k nekonečnému koloběhu rutiny. Zacyklení žebříků místnost a z vnitřního pohledu kostky, kde následování žebříkové kostry nenabízí výstup. Stejně jako koloběh rutiny developerských společností generující nové a nové stavby, tak rutinní souboj se situacemi, se kterými je nutné se každý den setkávat.